CO JSEM NAŠLA VE VODĚ

Benefity otužování z obecného pohledu si vygooglíte.
Posiluje imunitní a srdečně cévní systém, pomáhá regenerovat svaly a klouby, podporuje hubnutí, atd.
Najdete i spoustu rad a návodů. Vlastní zkušenost je ale nepřenosná.
 Když jsem začala, neměla jsem žádný cíl. Snad zvědavost. A něco, co mě obecně k vodě táhne.
Ideální je začít v září, říjnu. No a tak jsem začala v prosinci. Doslova jsem do toho skočila.
Stres. Strach. Zima. Nervozita. Chuť se na to vybodnout. Zároveň mě to lákalo úplně strašně moc a věděla  jsem, že tam vlezu
Vlezla jsem do vody a stalo se kouzlo. Všechno zmizelo. Jako ne, že to se mnou seklo a bylo černo 😊.
Zmizel svět kolem a já byla sama se sebou a v sobě. Intenzita vnímání sama sebe byla obrovská.
Zklidnění. Odvaha. Vnímání. Tady a teď. Dech. Meditace. Respekt.
Na těle je to mix chladu, který proniká hluboko do těla. Mrazení, které přechází až do pálení, plus zpomalení dechu. Na duchu je to hloubka prožitku, jen já tady a teď.
Za mě je otužování skvělý prostředek, jak se ukotvit v přítomnosti.
Zmizí strach z toho, co bude, co bylo včera, tenkrát, nákupní seznam, rozvrh, … ta spousta myšlenek, které se nám honí hlavou každou vteřinu, na to není prostor. A nejen v tu chvíli. Zůstane to.
Chlad vás naučí být přítomní a vědomí i v běžném životě.
A ještě jeden bonus tu je.
Když vylezete ven. Po vystavení těla i duše stresu (i ta dušička se uvnitř bojí a třepe strachy), nastoupí obrovský nával adrenalinu, vyvalí se endorfiny a jste hepi jako malý dítě.
Taky když pozorujete partu otužilců, chechtaj se a užívaj si to. A o tom to je.
Už vím, proč mě to tolik lákalo. Našla jsem vnitřní klid.
*Můj tip: Ledová sprcha není ono. Nebo spíš je to něco úplně jiného než když vás voda obejme.
Zkuste to. Přidejte se k partě chechtajících se bláznů v plavkách a kulichu anebo se ozvěte,
půjdu ráda s vámi.
Po 3 měsících otužování se mi konečně daří plavat. Dneska měla voda 10 stupňů, vzduch 5.
A já si to užívala na maximum. Určitě ne mě čeká ještě spousta mrazivě krásných zážitků.
Těším se na ně.
A jak říkám, nedá se to popsat, jen zažít.