KARLÍK DEVÁTÝ 

Bylo jednou jedno žebro.
Jmenovalo se Karlík. Karlík Devátý.
Bydlelo v domečku spolu se svými brášky. Společně se pevně drželi Hrudní kosti každý za svůj konec a stejně tak byl každý svým vlastním koncem připojen k Páteři. To proto, aby byli všichni propojeni mezi sebou a hlavně, aby měli spojení se svým domečkem.
Karlík si žil většinu času poměrně spokojeně a v klidu. Povídal si a hrál s brášky a dalšími kamarády.
Občas se jejich domeček lehce otřásal, to když jeho majitelka, paní Miluška, dobíhala tramvaj.
V tu chvíli se zrychlila a na intenzitě získala i dechová vlna, která se v tu chvíli změnila ve vlnobití. 
Těšil se, až paní Miluška usne a vlna dechu ho bude zase lehce a teple hladit.
Během dne se totiž někdy cítil pod tlakem, když se domeček vůbec nehýbal. To i hlazení dechem bylo takové nějaké ošizené a bráškové se na něj začali tlačit. Paní Miluška totiž seděla v práci a byla do ní maximálně zabraná. Ještěže půjde domů pěšky, těšil se Karlík.
Procházka je všechny příjemně protáhla, tlak zmizel a celý spolek Hrudního koše byl spokojen.
V noci, když příjemně relaxují , najednou, bum, prásk, rána! Celý domek se otřásl.
Zemětřesení!!! Co to bylo??? Paní spadla z postele!
Karlík se cítil divně. Byl nějaký pohmožděný a cítil, že není na svém místě.
Byl doslova otřesený a taky si dělal starosti o brášky. Jsou v pořádku? Co má dělat?
Rozhodl se, že bude vysílat signály. Bolel, jak nejvíc uměl. Otravoval paní majitelku ve dne i v noci.
Dělala, že neslyší a dokonce sypala do domečku různobarevné tablety.
To Karlíka ale nezajímalo. Chtěl se vrátit na své místo. Rozhodl se pokračovat v bolení.
Paní Miluška naštěstí znala šikovnou fyzioterapeutku a vydala se za ní.
Karlík to poznal a hned měl lepší náladu. "Konečně! To Ti to trvalo!", říkal si pro sebe.
Odbornice jemně zkontrolovala a ošetřila celý potlučený domek a nakonec opatrně dostala Karlíka na své místo.
Jé, to se mu ulevilo. Byl sice celý bolavý, ale na svém místě. Věděl, že i bráškové jsou v pořádku.
Povíme Karlíkovi, co se stalo?
K paní majitelce si lehá do postele její kocour. Chtěla v noci vstát, a aby kocoura nezalehla, otočila se rozespalá na opačnou stranu, než byla zvyklá. A šup, byla na zemi.
Potlučená žebra a modřina. Naštěstí nic víc.
Tak dejte pozor na to, na které straně postele máte kocoura! 😊